Na konci jara 1968 ožil Zámeček nebývalým ruchem. Skauti ze střediska Zubr Lanškroun, které bylo po 20letech od zákazu činnosti právě obnoveno, získalo od města Lanškrouna do bezplatného pronájmu budovu Zámečku na zřízení svých kluboven. Skauti – vedoucí, děti, jejich rodiče a další nadšenci z řad veřejnosti se hned pustili do práce. Bylo nutné provést opravy zdí a oken, vybudovat elektrické rozvody, opravit střechu, vyčistit sklepy a studnu, vymalovat, zabudovat kamna atd. Byly odpracovány tisíce hodin. Postupně vzniklo celkem 5 velkých kluboven s originální výzdobou a vybavením. Každý oddíl byl na svou klubovnu náležitě hrdý a neustále si ji zvelebil.
V přízemí byly 2 klubovny – 3. oddílu děvčat a 3. oddílu chlapců. V 1.patře byla klubovna 2.oddílu chlapců a ve 2. patře děvčat 1.oddílu dívčího a skautů 1.chlapeckého oddílu. V dnes již neexistujících prostorách hospodářských budov přilepených k zámecké věži byly sklady táborových podsad a dalšího materiálu. Když byla 28.října 1968 sázená skautská Lípa republiky, byly již klubovny v plném provozu. Každý víkend se tu scházeli děti od 7 let věku, vedoucí a činovníci střediska na schůzkách, soutěžích a hrách. Vedle této činnosti ovšem neutichl ani ruch pracovní. Plány byly opravdu velkorysé. Zřízení velké střediskové klubovny v přízemí (nestihla se dokončit) měl být jen začátek.Rozsáhlých sklepních prostor se plánovalo využít pro divadelní představení a podobné aktivity. Po úpravě okolí zde měla být postavena stanová základna.. Cílem bylo postupně na Zámečku vybudovat unikátní skautskou základnu s jejím využíváním v celostátním měřítku.
Bohužel tyto plány zůstaly jen snem. Po dvou letech činnosti byla skautská organizace zakázána. 27.11.1970 museli skauti předat Zámeček a majetek pionýrské organizaci. Vybavení Zámečku bylo brzy poničeno, klubovny zanikly a byly opuštěné. Zámeček opět na dlouhá léta utichl a chátral….
